Rychlá změna na tiskovém stroji Eurostar
Příklad zkrácení změny výroby na stroji Eurostar při velkém množství variant změn.
Výchozí situace
Dodací lhůty požadované zákazníky se zkracují na 1- 4 dny, což narušuje přípravu, plánování, zásobování a výrobu a vede k dalším ztrátám.
Počty kusů v jednotlivých zakázkách a odvolávkách se snižují až na několik set kusů, což znamená, že v jedné směně se vyrábí 3-8 zakázek. V důsledku toho jsou stroje nevyužity v rozsahu až několika desítek procent disponibilní doby a vůbec nelze pracovat v segmentu velmi malých zakázek.
Míra zisku se působením konkurenčního boje snižuje a stále větší část zakázek není zisková. Zvyšuje se cena vstupních materiálů.
Změny výroby se provádějí intuitivně a po paměti, bez standardů. I když pracovníci jsou profesně zdatní a jejich snaha zkracovat změny výroby je nepochybná, nemá uspokojivé výsledky.
Variabilita změn je dána různými typy po sobě následujících zakázek. V daném případě existuje přes tři sta různých změn výroby s různým průběhem a trváním.
Princip řešení
1) Zásadně zkrátit - o desítky procent - vybranou reprezentativní změnu výroby vlastní metodou Rychlá změna (SMED)
2) Od nového způsobu provedení změn odvodit průběh, jednotlivé činnosti osob i trvání příbuzných změn pomocí vlastní metody, což je zásadní vylepšení klasického postupu.
Průběh projektu
Řešení úkolu se provádělo jako vždy v týmu. V daném případě to bylo 5 pracovníků klienta po dobu dvou dnů a průmyslový inženýr po dobu 5 dnů.
Nejdříve se vlastní pokročilou metodikou provedla zevrubná analýza reálně prováděné změny. Na ni navázalo zpracování nového procesu včetně ověření dílčích technických řešení. Závěrečnou etapou byl poloautomatický výpočet variant změn a zpracování dílenských návodek pro organizaci rychlé změny - tzv. jízdních řádů.
Výsledky
Zkrácení doby změny v řádu desítek procent. Dokladem je příklad poměrně běžné změny ze zakázky "Jeden barevník a výsekový nástroj" na zakázku "Dva barevníky a slotter".
Příklad zkrácení vybrané změny prováděné ve 2 pracovnících.
Činnost jednotlivých pracovníků je určena "jízdním řádem", který obsahuje rozložení jednotlivých činností v čase tak, aby bylo možné změnu ve zkráceném čase provést.
Výsledná tabulka trvání variantních změn se v praxi rozdělí na několik oblastí, pro které se zpracuje Jízdní řád.
V konečném důsledku se pracovníci řídí podle několika typických Jízdních řádů.