Optimalizace obslužného režimu pletacích strojů
Výrobce textilních lan potřeboval zvýšit výkon pletacích strojů snížením ztrátových časů při jejich obsluze za podmínky, že kvalita výrobků bude zachována a že případné náklady na změny se vrátí během velmi krátké doby.
Výchozí situace
Skupina 6 strojů byla v každé ze tří směn obsluhována dvěma pracovnicemi. Na každém stroji se podle výrobního plánu vyráběly jednotlivé zakázky, po jejichž dohotovení obsluha stroje sejmula zbytkové náviny na použitých cívkách a stroj osadila novými cívkami s příslušným materiálem.
V průběhu výroby docházelo i k samovolnému zastavení stroje, a to především z důvodu, že došel materiál na některé z cívek, nebo při přetrhu materiálu. K těmto krátkým zastavením docházelo poměrně často a zcela náhodně, takže mohlo stát i několik strojů najednou.
Měření ztrát času
Prvním krokem řešení bylo získání průkazných údajů o ztrátách času strojů. Bylo nutné znát rozsah, frekvenci a druh ztrát, stavy strojů při přechodu směn a další fakta. Dále bylo nutné zjistit prvotní příčiny jednotlivých druhů ztrát ze jejich souvislosti se způsobem práce obsluh strojů.
Pro měření jsem použil vlastní nástroj pracovně nazývaný "vícekanálové stopky". Na jiných případech jsem si v praxi ověřil, že pomocí tohoto nástroje je jeden pracovník schopen sledovat a zachycovat dynamické stavy až 20 strojů najednou. V tomto případě byla situace jednodušší - jednalo se jen o 6 strojů, přičemž pro charakteristiku momentálního stavu každého z nich jsme definovali pět různých stavů stroje a obsluhy.
Po příslušné přípravě stopek jsme s kolegy provedli nepřetržité měření po dobu 29 hodin, během kterého jsme na všech strojích s přesností na několik vteřin sledovali výskyt jednotlivých provozních režimů.
Navíc byla jsme kromě měření prováděli fotodokumentaci dalších nedostatků, například nevhodného uložení věcí na pracovišti, dlouhé chůze obsluh a podobně. Tyto podněty byly při následném workshopu zpracovány do katalogu opatření fyzického a organizačního charakteru, vždy se ale jednalo o rychle realizovatelné a levné změny.
Analýza
ukázala nejen rozsah jednotlivých druhů ztrát vcelku i podél časové osy, ale také jasné souvislosti, mezi praxí obsluhujících pracovnic a vznikem ztrát. Nejvíce mne zajímalo:
- jak dlouho a jak často jednotlivé stroje stojí, ale pracovnice, která jej má na starosti, se jim nevěnuje a proč,
- jak dlouho trvají zásahy pracovnic na strojích a zda při nich dochází k dalším zbytečným ztrátám (chůze pro něco, hledání, opakování neúspěšných úkonů, atd.),
- co dělají pracovnice v době, kdy "jejich" stroje běží,
- zda a v jaké míře si pracovnice vzájemně vypomáhají v situacích, kdy se zastaví několik strojů najednou,
- zda a v jaké míře se ztráty času strojů zvyšují při přechodu směn a co je toho příčinou.
Navíc byla jsme kromě měření prováděli fotodokumentaci dalších nedostatků, například nevhodného uložení věcí na pracovišti, dlouhé chůze obsluh a podobně. Tyto podněty byly při následném workshopu zpracovány do katalogu opatření fyzického a organizačního charakteru, vždy se ale jednalo o rychle realizovatelné a levné změny.
Výsledky
Hlavním výsledkem projektu bylo zvýšení kapacity strojů o 8%, což při třísměnném provozu považuji za slušný výsledek. Došlo ke změně organizace obsluh strojů a zviditelnění pracovního režimu, ve kterém se každý stroj právě nachází. Kromě toho byla přijata řada opatření z oblasti pořádek - organizace - disciplína (Pět S) a svými důsledky dále omezovala ztráty.
.