Jaká je role informačního systému při zavádění TPM?

Dnešní doba je dobou digitalizovaných informací. To vede mnoho firem chystajících se zavést  TPM (Totálně produktivní údržba) k rozhodnutí, že prvním krokem na této cestě bude pořízení systému informační podpory údržby. V některých situacích to ale není dobrý nápad.

Výchozí situace podniku

Značná část firem, zejména českých, provádí stále navzdory očekávání většinu údržbářských aktivit v systému opravy po poruše, kdežto preventivní údržba je popelkou. Velmi často se setkávám s tím, že firemní systém údržby

• neobsahuje plán cyklických činností,
• velká část plánovaných prací se neprovádí včas nebo vůbec,
• provádění preventivních prací je založeno na kvalifikaci údržbářů, někdy pochybné,
• standardy a návodky na složité činnosti neexistují nebo mají nedostatečnou úroveň,
• neexistují věrohodné a využitelné záznamy o údržbářských zásazích, atd.

Souhrnně se dá říci, že v řadě firem se nedá mluvit o systému preventivní péče jako takovém.

Nesprávné řešení

Pokud v této situaci vznikne idea založit zlepšení systému péče o stroje na pořízení informačního systému údržby, stane se to, že

• většina úsilí vedoucích pracovníků i údržbářů bude věnováno na zprovozňování nového systému, kdežto samotná údržba strojů bude stát i nadále stranou.
• systém bude naplněn daty (a on musí být nejdříve naplněn daty), která ale v daný moment neexistují, a proto si je pracovníci "vycucají z prstu", tedy budou příliš nepřesná, a jejich pozdější oprava bude obtížná.
• značný podíl času bude věnován na dodatečné programování funkcionalit, které se později ukáží být neúčelné, kdežto potřebné budou i nadále chybět.
• systém informační podpory jako celek ještě dlouho nebude podávat očekávané výsledky.

Podstatou tohoto přístupu je "Vložíme data do počítače a tak zjistíme, co je třeba dělat".

Jedná se o neodůvodněné spoléhání na přirozeně nepřesná data v počítačích a jejich analýzu místo vlastního pozorování, analyzování procesů přímo na místě, získání vlastních nezkreslených zkušeností, místo vedení řádových pracovníků při zlepšování. Poznání, jak zlepšit péči o stroje nelze vysedět u počítače, mnozí to tak ale dělají.

Správné řešení

V situaci, kdy ve firmě nelze mluvit o systému preventivní údržby, nebo má závažné nedostatky, je nejdříve nutné zkonsolidovat nebo dokonce vytvořit základ péče o stroje:

• Ihned zavést správně strukturované záznamy o prováděných údržbářských pracích. Je nutné si uvědomit, že ať už je výchozí stav jakýkoli, údržbáři denně zasahují u strojů a tyto zásahy jsou mimořádně cenným informačním zdrojem.
• Zahájit vytváření standardů plánované údržby. Jedná se o neobyčejně rozsáhlou, doslova mravenčí práci, které se však nelze vyhnout a proto je třeba začít co nejdříve.
• Podle konkrétní situace vytvořit základy strategie údržby vč. přístupu k outsourcingu, první verze operativního plánování údržby, vyřešit oblast práce s rychle opotřebitelnými a náhradními díly a provést další konsolidační činnosti.

Teprve když tato kostra budoucího systému údržby bude jakžtakž fungovat na papírových podkladech nebo s pomocí Excelu a Power-Pointu, je možné přistoupit k plánování a realizaci informační podpory.

Pokud to provedeme dříve, bude výsledek nekvalitní a spotřebujeme na něj úsilí, které by bylo lépe věnovat na rozvoj samotného systému údržby. Uvědomme si, že informační podpora údržby, jakkoliv v cílovém stavu přináší cenné poznatky, je jenom pomůckou ulehčující některé práce s informacemi a nikoli osou jakéhokoliv pokroku.

Provozem první "papírové" verze se vyjasní, proč potřebujeme ty nebo ony informace a k čemu a bude možné mnohem přesněji formulovat požadavky na informační podporu.

Nejdříve je nutné mít v základní podobě fungující systém údržby, a teprve poté pro něj hledat elektronické prostředí, nikoli naopak.

Závěr

Zavádění informačního systému údržby je téměř vždy velmi náročná činnost. V podmínkách málo rozvinutého systému klasické údržby proto vyžaduje hluboké znalosti důležitých souvislostí a praktické zkušenosti, jinak může představovat vážnou překážku pro zvyšování produktivity v průmyslovém podniku.