Omyly v TPM

Projekty na zavedení TPM jsou v mé praxi nejčastější a proto je přirozené, že jsem se setkal s mnoha omyly, které bych rád vysvětlil.

Jaké jsou ztráty času strojů?

Protože plníme plánované úkoly (výkonové normy, nezpožďujeme zakázky,...) nemáme žádné ztráty. 

Ztráty času strojů nelze zjistit porovnáním provozní doby s plánem. Plán bere v úvahu stávající výrobní poměry, kdežto hodnocení ztrát času vychází z posouzení skutečných - fyzických stavů strojů. Plnění norem o velikosti ztrát NIC nevypovídá.

Plánovaná ztráta (doba na čištění, údržbu, změnu výroby, plánované opravy) nás nic nestojí - není ztrátou, protože s ní počítáme předem. 

Důsledek jednotkové ztráty času stroje je vždy stejný bez ohledu na její příčinu. Fakt, že se ztrátou při plánování počítáme, neznamená, že ztráta nenastává. V praxi jsou případy, kdy při plnění norem jsou ve využití stroje rezervy v řádu více desítek procent, běžné. 

Naše ztráty času strojů jsou nízké, jejich omezení nám proto nic nepřinese. 

Stávající způsoby měření a analýzy ztrát a vyhodnocování důsledků ztrát v klasických firmách jsou často nevěrohodné. Proveďte objektivní měření a analýzu, která často tvrzení o nízkých ztrátách vyvrátí.

Kde je možné TPM využívat?

Náš obor je zvláštní, TPM se hodí jen do sériové výroby. Nemůžeme používat stejné praktiky jako v Barumu, Autopalu,...atd., protože tam se vyrábí něco jiného. 

TPM se v praxi užívá všeobecně a bez ohledu na sériovost, výrobní obor, nebo druh výrobku. Neexistuje žádná souvislost mezi výrobkem a příležitostí pro uplatnění TPM.

Jaké jsou přínosy metody TPM?

Kdybychom prováděli aktivity podle TPM, vyráběli bychom méně a proto TPM nemůže u nás znamenat přínos. 

Je to přesně naopak: budeme provádět aktivity TPM a proto budeme na úkor ztrát více vyrábět, což znamená přínos. 

Standardy nepotřebujeme zavádět, protože na našem pracovišti pracují kvalifikovaní odborníci, kteří vědí, co mají dělat. 

V klasické firmě tomu stav strojů a pracoviště a produktivita procesů neodpovídá. Využívat kvalifikované odborníky jako náhrady za chybějící pořádek a organizaci je plýtvání jejich schopnostmi. 

Než udržovat stroje je lepší stroje intenzivně provozovat, aby se co nejdříve zaplatily a pak je vyhodit a koupit nové. 

Ekonomický nesmysl. Náklady na pořízení strojů musí být zahrnuty do celkových nákladů výrobků a tak snižují jejich konkurenceschopnost. 

Ve firmě máme pracovníky placené za prohlídky strojů a proto správnou cestou je přinutit je plnit své povinnosti. 

Čištění strojů a drobné opravy známe z minulosti. Stačí, když všichni budou plnit své povinnosti a TPM nebudeme potřebovat. 

• Pokud někdo dnes neplní své povinnosti, není to náhoda, ale výsledek působení vadného systému. Bez změny systému pracovníci nezačnou lépe plnit své povinnosti a své dosavadní chování nezmění.
• Klasické systémy péče o stroje jsou proti TPM mnohem méně výkonné. 
• Platit specialistu za něco, co může provést operátor, který je již zaplacen, je plýtvání.

Jak se TPM zavádí?

Nejdříve by se s TPM měl seznámit vrcholový management. Ten by měl rozhodnout, co dělat.

Seznámení vrcholového managementu s metodou TPM se provádí jako první věc. 

Dosavadní zkušenosti nás vedou k přesvědčení, že údržba nebude spolupracovat, a proto je námaha se zavedením TPM zbytečná. 

Na většině pracovišť, kde se TPM zavádí, nebyla údržba a obsluhy zvyklé spolupracovat. TPM právě takovou spolupráci postupně zavádí. 

Nejdříve musíme nechat opravit všechny stroje, potom má smysl zavádět metodu TPM. 

Nerealistické a nákladné. TPM lze uplatnit a je přínosem bez ohledu na výchozí stav strojů a zařízení. 

Nemáme peníze na opravy strojů, což je vzhledem k jejich zanedbanému stavu to nejdůležitější, a proto nám TPM nepomůže. 

Málokdy je pravda, že nemáme žádné peníze na opravy strojů, ale hlavně: to není argument pro nevyužívání přínosů, které metoda TPM přináší.